© 2014 Vytvořeno společností PBA Group, s. r. o.

Sociální služby

Jak lépe financovat sociální služby? Jak chytře promítnout získané poznatky z ekonomických analýz do dotační politiky kraje? 
MPSV vytvořilo před více než 2 roky nový způsob výpočtu finanční podpory pro poskytování dotací. Zkušenosti ukazují, že kraje mohou dát tomuto systému vlastní obsah a zdravě tak působit na ekonomiku poskytovatelů sociálních služeb. Proč? 

Nový systém mění výši finančních prostředků, se kterými jednotliví poskytovatelé služeb hospodaří. Bylo by ale omylem se domnívat, že výpočet finanční podpory (FP) je ekonomicky spravedlivý. Nepříliš viditelným problémem je, že nový systém sám o sobě může časem dostat do ekonomických potíží subjekty, které se chovají maximálně odpovědně. A sám o sobě nenutí ani šetřit ty subjekty, které by šetřit měly. 
Jak je to možné?

Podívejme se pozorně, co nám ukázaly poslední 3 roky?

V tomto období jsem měl možnost  poměrně zblízka vidět vytvoření nové metodiky MPSV, vnímat způsob jejího používání na krajské úrovni a hlavně porozumět způsobu ekonomického fungování poskytovatelů sociálních služeb (zejména pobytové péče).

 

Ve svých analýzách jsem velmi detaliním způsobem prověřoval ekonomiku poskytovatelů sociálních služeb, které spravují 1.231 lůžek, hospodaří s částkou 465mil. Kč a zaměstnávají 1.026 zaměstnanců. V centru mé pozornosti bylo období posledních 3 let, ale všímal jsem si i změn oproti roku 2007.
Jako poznatky, se kterými je vhodné dále pracovat, jsem označil:

 

Strukturálně odlišné náklady jednotlivých organizací

  • Příčinou tohoto stavu je rozdílná míra  zaměstnanosti a úroveň mezd v kombinaci s nestejnými náklady na provoz nemovitosti jako jsou energie, odpisy a opravy. 

  • Někdy se objevují nezdravé tendence v hopodaření, příkladem jsou dramatické úspory, které vedou k poklesu údržby majetku, rizikový je 80% podíl osobních nákladů na celkových nákladech.

  • Stranou úsporných opatření 2007-2014 zůstala zaměstnanost, v důsledku čehož významně vzrostl podíl osobních nákladů na celkových nákladech.

 

Existuje křížové financování mezi jednotlivými sociálními službami

  • Poskytovatelé sociálních služeb mají povinnost rozpočítávat své náklady mezi jednotlivé sociální služby de facto jen pro účely dotačního řízení (zejména v žádosti o dotaci) a činí tak podle vlastního metodického uvážení, které není mezi jednotlivými organizacemi shodné. 

  • Rozdílnost tohoto přístupu znamená, že ty náklady nejsou samy o sobě srovnatelné (= to ovšem znamená nepříjemnost pro dotační mechanimus postavený na obvyklých nákladech té které sociální služby).

Výpočet finanční podpory (FP) dle metodiky MPSV sám o sobě nefunguje/nemůže fungovat

  • Výpočet neumí zohledňovat přirozené strukturální rozdíly mezi náklady jednotlivých sociálních zařízení pobytové péče. Významně zvýhodňuje nízkonákladová zařízení (novější a/nebo s menšími nároky na péči) na úkor vysokonákladových (zastaralá a/nebo s většími nároky na péči). To je problém, pokud nový dotační mechanimus nemá za cíl v horizonut několika let zavřít nejméně efektivní provozy. 

  • Metodika MPSV předpokladá, že povinný podíl spolufinancování služby z jiných zdrojů je stanoven jednotným % pro všechny služby.
    To se v praxi neděje, respektive není to vůbec možné. 

  • Nexistuje jednotný postup pro rozpočítávání nákladů mezi sociální služby v případě těch zařízení, které nabízejí více sociálních služeb.

  • Korekční mechanismus, který stanovil pro rok 2016 hodnotu dotačního minima na 95% místo dříve 85%, je osobitým důkazem, že systém nesměřuje zatím tam, kam bylo plánováno. 

Je důležité, aby celý systém dotací vysílal ty správné ekonomické signály.  Nemusí to být tak složité,
jak to na první pohled vypadá, neboť například pouhým jedním číslem (ukazatelem) lze stanovit:
  • náročnost péče o osoby s různým stupněm závislosti pro každé libovolné zařízení...
  • kvalifikovaný odhad počtu potřebných pracovníků přímé péče pro každé libovolné zařízení (zohledňující rozdílnou náročnost péče o osoby s různým stupněm závislosti a typ sociální služby) ...
Promyšlené koeficienty, benchmarking
 
Nabízím praktická a analyticky podložená řešení krajské politiky v souladu s politkou MPSV.

 

Definování podpůrných koeficientů pro výpočet finanční podpory. Proč? Dojde ke stanovení podmínek, kdy nízkonákladová zařízení nejsou systémově zvýhodňována na úkor vysokonákladových zařízení.

  • Nový systém funguje, ale potřebuje určité úpravy, jak výyplývá z poznatků výše uvedených. Koeficienty mohou pomoci vytvořit ekonomicky spravedlivější podmínky pro poskytovate sociálních služeb, které jinak hospodaří v odlišných podmínkách. 

  • Metodika MPSV počítá s použitím tzv. redukčních koeficientů, které označuje jako nástroj pro stanovení reálné výše finanční podpory. Osobně doporučuji, aby tyto redukční koeficienty nebyly jen účelovou redukcí, ale aby se proměnily v reálné nástroje, jejichž prostřednictvím dojde zajištění základní ekonomické stability poskytovatelů sociálních služeb.

  • Lze  jednoduše prokázat, že fungování systému na bázi korekčního mechanismu je nejen neefektivní, ale prodražuje ekonomiku fungování celého systému.

 

Vytvoření praktického systému pro benchmarking poskytovatelů sociálních služeb/nebo provést ad-hoc srovnání

  • Provedené analýzy prokázaly, že hospodaření řady organizací nevykazuje vždy žádoucí tendence, i když k prokazatelnému plýtvání nedochází. Lze nastavit několik málo kritiérií, které umí hospodaření organizací porovnávat, i když jejich činnost nemusí být vždy stejná. 

  • Bechmarking tohot typu je užitečný, jak pro zřizovatele organizací, tak pro pro organizace samotné. Kraje mohou mít výdajovou politiku organizací více pod kontrolou, kdy nejde jen o oprávněnost výdajů, ale rovněž o celkovou jejich výši a strukturu.

 

Podpora při zlepšování prostředí pro poskytovatele sociálních služeb

  • Víceleté financování, veřejná kritéria pro rozdělování dotací (poskytovatelé sociálních služeb mohou dopředu více vědět, kolik finančích prostředků je pro z veřejných zdrojů dostupných) a další podobná opatření jsou dosažiitelnými prvky systému fungování sociálních služeb. Více je tato problematika popsána článku s odkazem Úkoly pro sociální služby.

  • Začátkem roku 2013 jsem navrhl systém financování s různými složky dotace: nákladovým minimem, bonusem efektivity a bonusem užitečnosti. Nyní k určitému překvapení vidím, že pokud bude celý dotační systém v příštích letech obohacen o prvek víceletého financování, a pokud budou rovněž využívány podpůrné koeficienty jako žádoucí korekce současných ukazatelů nákladů na lůžko a nákladů na pracovní úvazky, pak se má vize financování de facto naplní, paradoxně jen s odlišnou kontrukcí matematické formulky. 

Mohlo by Vás také zajímat...