Ekonomika veřejného financování 

Jak chytře/logicky nastavovat podmínky dotačních programů pro poskytování finančních prostředků z veřejných zdrojů?
Politickým imperativem pro tvorbu mnoha oblastí podpor fondů EU se stalo jejich široké nastavení pro nejrůznější projekty, aby jejich alokované finanční prostředky byly vyčerpány. Pro řadu národních schémat podpor se naopak finanční prostředky nedostávají. Níže uvedené přístupy vycházejí z aplikace pravidel veřejné podpory - pro některá opatření jsou povinná, pro jiná mohou být jen čistě užitečná, kdy v centru pozornosti stojí selský rozum - LOGIKA OPATŘENÍ.

PŘÍPRAVA SCHÉMAT:

JAK VYTĚŽIT Z PODPORY MAXIMÁLNÍ ÚČINEK

Rizika veřejné podpory

 

V JAKÉM REŽIMU VEŘEJNÉ PODPORY BUDE SCHÉMA FUNGOVAT?

  • Platí, že čím širší je množina příjemců podpory a čím více aktivit schéma podpory pokrývá, tím více je možností, jaké hodnocení může přinést aplikovaný pravidel veřejné podpory. 

 

Volba finančního nástroje

 

JAKÁ FORMA FINANČNÍ PODPORY?

  • Poskytování provozních dotací může mít nejrůznější formu ve vazbě na motivační kritéria - v jedné části může hradit nákladové provozní minimum, v jiné části může poskytovat finanční bonusy za plnění určitých cílů/úkolů. 

  • Při poskytování finanční podpory na investice jsou běžné využívaným nástrojem dotace, imperativem doby (silně skloňovaným ze strany Evropské komise) je širší zapojení jiných nástrojů podpory, jako jsou půjčky, finanční garance, daňová opatření... 

 

Cílenost podpor

 

KDO BUDE PŘÍJEMCEM PODPORY? KTERÉ NÁKLADY BUDOU HRAZENY Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ A V JAKÉ VÝŠI? 

  • Je věcí logiky opatření, kdo "nezbytně" bude oprávněným žadatelem a jaké jeho "odůvodněné" aktivity budou pokryty. Není nutné vždy hradit 100% nákladů.

  • Je podceňovanou skutečností, že cílenost podpory snižuje administrativní nároky opatření (jednodušší kontrola, výběr projektů i menší rizika veřejné podpory).

  • Příklad: Každá obec by měla mít bohatý kulturní život, ale zatímto účelem každá nemusí mít velký kulturní dům...? Tedy pokud si ho nechce financovat sama...

 

Motivační kritéria

 

  • KTERÁ KRITÉRIA "POZITIVNĚ" OVLIVŇUJÍ CHOVÁNÍ ŽADATELŮ O DOTACI?

  • Chování každého subjektu ovlivňuje maximálně jedno až tři kritéria, všechna ostatní jsou podružná. Schéma podpory by mělo tu skutečnost zohledňovat. 

  • Příklad: Nemáme-li nastavené standardy, nemůžeme od neziskových organizací žádat úspory při zachování kvality služeb. 

 

Kritéria hodnocení

 

  • JAKÁ KRITÉRIA HODNOCENÍ JSOU RACIONÁLNÍ? 

  • Pokud dnes kolem sebe vidíme výsledky projektů, kde přemýšlíme o jejich smyslupnosti, pak je to důsledek špatného nastavení kritiérií pro hodnocení projektů. 

  • Příklady: Může být přínosným prkvem hodnocení určitých projektů počet rozdaných brožur? Nebo velikost plochy, která bude využívaná pro poskytování sociálních služeb? 

 

Ověření realističnosti cílů/aktivit žadatelů

 

CO BY ŽADATELÉ MĚLI PROKAZOVAT:

  • Zkušenosti ukazují, že velká množina aktivit žadatelů není ničím podložena (sliby, informace na vodě...), málo se zkoumá udržitelnost projektů po dobu delší než 5let.

  • Příklad: Poptávka po určitých službách není podložena relevantními informacemi (případně chybí marketingové dovednosti), plánované jsou aktivity, které pak nejsou realizovány (bude kulturní život, který pak není).

EVALUACE SCHÉMAT:
JAK PODPORA OVLIVŇUJE CHOVÁNÍ ÚČASTNÍKŮ SEKTORU

 

Proč vůbec?

 

  • Přináší hodnocení pozitivních účinků (jak cíle opatření byly naplněny) a negativních účinků opatření (jeho dopad na trh/sektor).

  • U stávajících schémat pomáhá vylepšovat jejich obsah, jako jsou kritéria výběru, změna cílů, oprávněných příjemců...

  • Výchozím krokem je příprava evaluačních plánů, a to už v okamžiku vzniku nových schémat.

  • Pravidla veřejné podopory vyžadují nově evaluaci u finančně náročných podpor (týká se i obecné blokové výjimky), zcela nových schémat nebo schémat, u nichž je možný nový vývoj (trhu, technologií, změna regulace...).

 

Evaluační plán

 

  • Logika opatření - cíle, potřeby a problémy, které řeší, příjemci podpory, očekávaný dopad...

  • Indikátory výsledku.

  • Stanovení metody pro vyhodnocení účinku podpory - způsob srovnání a vývojové trendy odvětví/oblasti.

  • Způsob sběru dat.

  • Časový rámec evaluace.

  • Nezávislost hodnocení.

  • Zveřejnění výsledků hodnocení. 

 

Předmět evaluace

 

  • Přímý dopad podpory na příjemce (jak podpora ovlivňuje jejich situaci, jak mění jejich postavení na trhu, jaký byl reálný účinek podpory, jak by se příjemci chovali bez podpory).

  • Nepřímý dopad podpory (jak podpora ovlivňuje chování jiných subjektů, olivnila podpora investice těchto subjektů, lze vliv podpory na trh měřit).

  • Přiměřenost a odůvodněnost podpory (co by se stalo bez dané podpory, mohla by výše podpory být menší, jsou jiné nástroje podpory možné).

     

© 2014 Vytvořeno společností PBA Group, s. r. o.