Ekonomika veřejného financování 

Ekonomika organizací ve vlastnictví veřejného sektoru: Dokáží efektivně využívat finanční podporu, kterou dostávají?
Vždy přijde chvíle, kdy veřejné organizace žádají od orgánů veřejné moci více finančních prostředků, než ty jsou připravené poskytnout.  Kde je pravda? Může dojít k ohrožení fungování těchto organizací nebo se plýtvá? Jak se má šetřit a jak rozvíjet další aktivity, které by mohly být doplňkovým zdrojem příjmů? Na mnoho těchto otázek odpoví promyšlený benchmarking. 

POTŘEBA JE CHYTRÝ BENCHMARKING 

Základní logika fungování organizací
veřejného sektoru

 

  • Hospodaření organizací ve vlastnictví veřejného sektoru nemusí být vždy zcela efektivní za předpokladu, že jejich fungování je odrazem naplňování veřejného zájmu.

  • Zpravidla se jedná o organizace, které nebyly založeny za účelem dosahování zisku, tj. neziskové organizace (příspěvkové organizace, zájmová sdružení právnických osob, občanská sdružení...).

  • Dotčeny jsou zejména oblasti jako kultura, sport, volný čas, vzdělávání a výzkum, zdravotnictví, sociální služby, komunitní rozvoj a bytové hospodářství apod. 

Chcete vědět, jak si Vaše organizace stojí? Pak doporučujeme:

 

PRAVIDELNĚ VYHODNOCOVAT JEJICH HOSPODAŘENÍ V ČASE

1. Analýza nákladů: Porovnání nákladů jednotlivých zařízení s cílem identifikovat:

  • Ekonomické konstanty nákladů (pravděpodobně existuje omezený prostor pro úspory = většina/všechny organizace mají tyto náklady podobné).

  • Ekonomické rozdíly v nákladech (měl/mohl by existovat prostor pro úspory – organizace vykazují zjevně rozdílné náklady).

  • Mezi hlavní zkoumané parametry/ukazatele patří:

    • Náklady práce (všechny možné druhy úvazků).

    • Ostatní náklady organizace (nutné je vždy sdružovat náklady tak, aby byly věcně srovnatelné, detail analýzy – podle relevantnosti až na úroveň syntetických účtů).

  • Źádoucí je používání poměrných ukazatelů:

    • Cílem je identifikace/prověření „výjimečných“ nebo „významových“ hodnot a rozdílů.

    • Nutné formulování věcných závěrů analýzy, kde může existovat prostor pro úspory a kde nikoliv.

2. Analýza příjmů: V logice přístupu jako u analýzy nákladů provést porovnání příjmové struktury jednotlivých organizací, zejména: 

  • Identifikovat rozdíly a konstanty v příjmech.

  • Rozlišovat mezi veřejnými zdroji (dotace) v. ostatní příjmy.

  • Využívat rovněž poměrné ukazatele.

  • Formulovat věcné závěry analýzy. 

Benchmarking pro řízení a dotace 
 
Získejte lepší přehled o činnosti Vámi spravovaných organizací. Nenabízím žádná formální hodnocení, ale věcná a logická hodnocení.
 
Jaké zásady je vhodné dodržovat při vlastním hodnocení?
  • Myslím, že vůbec není nutné měřit všechno, pár ukazatelů
    stačí (kvalita ukazatelů by měla převyšovat jejich kvantitu).

  • Ukazatele by měly být formulovány pokud možno předem,
    i pro organizace je férové, pokud dopředu ví, na základě
    čeho jsou hodnoceny.

© 2014 Vytvořeno společností PBA Group, s. r. o.